Pod povrchem života

Sthyx je bytostná služebnice Stvořitele, která směřuje po smrti duše lidí do míst, kam ve svém vývoji patří. Když někdo zemře, jeho duše je v ochranném spánku přenesena správkyní proudů Sthyx na místo, kde má procitnout k dalšímu vědomí. Její proudy působí i zpětně, což znamená, že přivádějí duše k hmotnému světu, aby jim umožnily vtělení.

Třetí světová válka nezačala střelbou armád. Začala před desítkami let – tiše. Prostřednictvím našich škol. Prostřednictvím našich obrazovek. Prostřednictvím našich peněženek. Prostřednictvím našich obav.

Světlo Syna Člověka přináší očistu. A spolu s ní možnost znovuzrození, spočívajícího v osvobození se od nesprávných cest. Západní, východní, severní a jižní vítr přinášejí očistné proudění ve třech rovinách. Ve vnějším světě, v myšlenkovém světě a v citovém světě.

Spolu se ztrátou důvěry v Boha ztrácí obyvatelstvo Země stále více i odhodlání ke znovuzrození svých čistých duchovních schopností. Naděje a víra jsou oslabeny dokonce natolik, že takový člověk, jenž dnes hledí ještě s přesvědčením vzhůru ke Světlu, jeví se být pro většinu společnosti podezřelým. Konzumní společnost zabředlá do účelové ziskovosti, pohlíží s nedůvěrou a podezřením vůči lidem, kteří drží si v sobě ještě alespoň zčásti ideály, mající své východisko v úrovních nad hmotou zdejšího vesmíru.

Člověk je duch a ne tělo! Lidé to však nechápou a nevědí, a proto se jim jejich tělo stalo vězením ducha. Jejich tělo a rozum jsou jako skořepina tvrdého ořechu, která znemožňuje duchu, aby pronikl navenek a projevil se prostřednictvím radosti a nadšení, které v sobě nese.

Je to hlavně o člověku, který sklouzl do lenosti těla i ducha, zejména tím, že sám postupně digitalizuje základ, kterým je rodina. Zatímco na jedné straně jsou lidé, kteří digitalizaci vítají s otevřenou náručí, na druhé straně stojí ti, kdo v ní vidí doslova postrach.

Místodržitel, Vládce a Soudce stvoření, přebývající na jeho vrcholu, přichází k Zemi k velkému Soudu. Je to Vyslanec Boha - Syn Člověka - Imanuel! Přichází jako ochránce a osvoboditel všeho, co ve své čistotě usiluje ke Světlu. Ale také i toho, co je v jádru citově živé a co i přes bloudění po cestách vlastního vývoje dospělo nakonec k polepšení.

Lidské trápení, směs emocí, které postihnou během života určitě každého člověka. Jeden se trápí pro nedostatek peněz, jiný pro zdravotní problémy, někdo se trápí pro problémy svých dětí nebo rodičů, prostě důvodů, proč se trápit je velmi mnoho. Mnozí lidé, dokonce i věřící, považují trápení se za něco, co je v pořádku, za co nebudou v žádném případě bráni za zodpovědnost. Ani ve snu by je nenapadlo, že trápením se, se člověk proviňuje proti Zákonům Stvořitele, co i později pocítí nepříznivě, například na svém zdraví.

V současnosti žijeme dobu, předpovězenou dávnými proroky. Je to zlomová doba, ve které pomalu zaniká svět, jaký jsme znali dosud. Staré uspořádání světa končí, hroutí se a zaniká, aby uvolnilo cestu novému, světlému a čistému životu pod dohledem Soudce a Správce stvoření – Syna Člověka.

V současnosti probíhající změny v počasí nemají svůj původ jen v průmyslové činnosti člověka na Zemi. Vývoj klimatu na Zemi je mnohonásobně více ovlivněn průměrem duchovního stavu lidstva. Změny, které se již ukazují, ale zejména ty změny, které budou zásadnějšího druhu a které se teprve ještě přibližují vesmírem k Zemi, jsou jen zpětným projevem duchovního stavu lidstva za posledních 2000 let.