Pod povrchem života

Pravou krásu je možné vždy zřetelně poznat podle toho, že v nás dokáže oživit záchvěvy zjasnělého vnímání, povznášející cit až k východisku života. V tomto stavu, hraničícím s vroucí, plně vědomou modlitbou, je možné dosáhnout stupně duchovního osvícení a díky tomu snáze poznat pravý smysl vlastního životního poslání se všemi možnostmi, které nabízí. Toto je hlavní význam krásy v životě člověka, a proto je úsilí o její vytváření ve všech projevech lidského konání silnou ochranou před duchovním pádem. Tento nezastupitelný účinek pravé krásy však pochopitelně nevzniká náhodně, ale je zákonitým následkem spojení pravé krásy s čistotou, s níž vytváří dokonale harmonický celek – umění.

Obrovský zmatek lidského myšlenkového světa vytváří velkou protichůdnost názorů na vše, co se v současnosti odehrává na Zemi. Z tohoto důvodu je vnitřek lidí znepokojen a rozerván. Je to však zkouška temna, které touží v poslední chvíli před vlastním pádem strhnout co největší počet jednotlivců do víru hněvu a vzteku, aby se ještě více zamotali do vláken svého osudu.

Je zarážející, s jakou bezohledností začaly Železnice Slovenské republiky tlačit na absolutní bezhotovostní styk a čistě digitální prodej jízdenek. S touto obludností začaly nedávno a že jde o vážný problém, potvrdil také slovenský rozhlas. Problematice se věnoval v hlavní zpravodajské pořadu. Hovořilo se v ní, že kvůli tomuto kroku jsou mnozí lidé nešťastní. Že se jim znepříjemnila cesta vlakem a ti, kteří mohli, raději přesedlali na autobusy.

Abychom pochopili, kdo vlastně Ódin je, kde se nachází a jaké je jeho působení, je třeba se přenést úplně na začátek. Na počátku existoval jen Bůh a z něho proudící záření, šířící se do nepředstavitelných dálek. Mimo Páně a jeho záření neexistovalo nic jiného, než nicota bez prostoru a času.

Každý z nás se už určitě jednou zamyslel nad otázkou štěstí. Štěstí, co to vlastně je? A jak ho získat? Nejdříve si zkusme pomoct angličtinou. V tomhle jazyce existují pro pojem štěstí dvě slova: 1. Lucky – označuje štěstí ve hře, v práci, v rodině, šťastnou náhodu a podobně. 2. Happy – znamená být šťastný. Je to stav našeho nitra. Teď si položme otázku. Které z těchto dvou štěstí je to pravé štěstí a které není hodné štěstím nazývat? Které je naší duši blíž, po kterém skutečně touží?

Údery Soudu zasahují naši Zemi a vyvolávají dění, které nikdo nečekal. Otřásají vším, aby se to probudilo a soudilo. A zatímco jeden úder Světla doznívá jako vzdálené hřmění, už se opět blíží úder další. Pukají okovy a všude dochází k posunu, aby se nakonec naplnilo velké zaslíbení a aby Syn Člověka, přicházející v oblacích, daroval sílu k novému bytí těm, jejichž jiskra ducha a citu ještě nevyhasla.

Zákony Stvořitele jsou od prvopočátku sestaveny pro blaho člověka, jsou neměnné, fungují sto procentně, bez jakékoli změny. Soud na Zemi je zde pro každého z nás. Je to o rozhodnutí sebe sama. Buď se rozhodneme žít a dodržovat zákony Stvořitele – to znamená rozhodnutí být šťastný. Nebo svůj další vývoj sami svým rozhodnutím, jednáním a myšlením zmaříme. To lze pochopit i tak, že sami jsme vynesli nad sebou rozsudek, ukončení svého vývoje, ukončení života jako takového.

Světlo Syna Člověka stojí nad hrubou hmotností Země a svým zářením žene vše do závěrečného naplnění. Může to vnímat každý, kdo se je schopen jasnějším pohledem podívat na to, co se děje v posledních letech. To vše je dílem hlavních vykonavatelů Soudu, přírodních bytostí, které se projevuje ve vesmíru, v přírodě i v lidských osudech.

Je zvláštní, jak je v dnešní době člověk, který jen trochu usiluje o hodnoty ducha a hlubší poznání smyslu života, považován za nenormálního a často je svým okolím vysmíván. Mnohdy se i blízcí rodinní příslušníci děsí u svých blízkých více projevů slušného chování, ušlechtilého odívání a spisovné mluvy, prosté vulgárních výrazů, touhy stát v životě v pravdě, než zaběhlé lidské pohodlnosti ve všech směrech lidského chování nebo dokonce vysloveně hrubých, povrchních a agresivních projevů.

K Zemi přicházející Světlo Syna Člověka přináší změny netušených rozměrů. Všechno, co zde bylo zažito po tisíciletí, bude vytrženo z ubíjející nízkosti. Bude to vyděděné a odváté do hlubin zapomnění, aby konečně mohl nastat očekávaný, ale dosud nikdy nenaplněný mír mezi lidmi.