Pod povrchem života

Hlasy volajících po nutné duchovní změně, jedno ať zní anglicky, rusky, německy, česky nebo slovensky, nejsou prozatím natolik silné, aby vyvážily lomoz a hřmot povrchnosti, která se na lidstvo valí ze všech proudů velkých médií.

Také humor může být nositelem vysokých hodnot. Pouze je do něj třeba tyto hodnoty vkládat. A na druhé straně je v něm třeba tyto hodnoty hledat. A to je možné jen tehdy, když jsme schopni jít trošku hlouběji pod povrch a vybočit z navyklé povrchnosti. Ale pojďme k věci. Zde jsou avizovány vtipy s hlubším duchovním přesahem:

Téměř každý z nás zná větu či konstatování, že „Člověk je tvor společenský...“. Mezilidské vztahy se odvíjejí na různých úrovních a jsou závislé na stupni společenského i osobnostního vědomí lidí, žijících v různých komunitách. Hluboké vztahy jsou obohacující a krásné, protože jsou vedeny a budovány lidským citem. Vztahy vedené lidskou vypočítavostí, rozumem, jsou naopak povrchní a ubíjející.

Všechno, co na světě existuje, může člověk využívat. Může mít zálibu v mnoha věcech a může se jim věnovat. Nikdy by ale neměl dopustit, aby ho tyto věci ovládly. Aby se zaměřil pouze na ně. Aby je postavil na první místo a všechno ostatní začal odsouvat na vedlejší kolej. Takovýmto způsobem si totiž, ve vztahu ke svému vlastnímu duševnímu obzoru, zužujeme širokospektrálnost bytí pouze na určité množství pro nás důležitých věcí. No a na základě toho se pak k jiným věcem, nebo také k lidem, stáváme necitliví, sobečtí a až bezohlední.

S příchodem teplých dní se zvýšilo opětně množství spoře oděných jedinců – mužů, žen i mladých děvčat. Pod pláštíkem letní módy se sklon k ukazování těla dnes uplatňuje téměř bez zábran přirozené stydlivosti, a žel, mnozí to považují za projev „pokroku a osvobození se od zbytečných skrupulí, patřících do středověku“.